Venku je pošmourno a teskno.
Více než kdy jindy si vzpomínám na ty, co tady již nejsou.
Dnes je to už celých 24 let, co navždy odešla manželova maminka. Když si na ni vzpomenu vidím hlavně její jemný úsměv a nádherné ruce.
Koukám na ty svoje krátké oplácané prstíky a vzpomínám na její ušlechtilé ruce.
A je mi smutno ...
Žádné komentáře:
Okomentovat